|
|
Komparativní studie měření teploty těla různými technologiemi
Vaněk, Ondřej ; Sekora, Jiří (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce je srovnání kvality měření teploty těla různými kontaktními teploměry z pohledu přesnosti a praktičnosti. Teoretická část práce zahrnuje prostudování tématiky, seznámení se situací ve Fakultní nemocnici Brno v Bohunicích a navržení vhodného způsobu srovnání různých druhů teploměrů. Do praktické části patří proměření teploměrů v laboratorních podmínkách pro ověření jejich přesnosti, klinická měření na pacientech v různých místech těla a za různých podmínek a statistické vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Přesnost měření teploty těla infračervenými technologiemi
Mezera, Jiří ; Chmelař, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením teploty lidského těla pomocí infračervených teploměrů. Literární rešerše se věnuje popisu teploty lidského těla, způsobům jejího měření a druhům teploměrů. Dále teoretická část pojednává o infračerveném záření, principech jeho měření, fyzikálních veličinách, zákonech infračerveného záření, druzích detektorů a nejistotách měření. Praktická část se zabývá experimentálním měřením s vybranými druhy teploměrů a ověřováním jejich přesnosti. Dále je v praktické části navržen experimentální protokol, podle něhož jsou provedena klinická měření tělesné teploty v různých podmínkách a jejich následné statistické vyhodnocení.
|
|
|
Multifunční monitorovací pás
Dítě, Martin ; Milek, Jakub (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je na základě literární rešerše zhotovit multifunkční bezdrátový monitorovací pás, který bude schopný snímat tepovou frekvenci, dechovou frekvenci, tělesnou teplotu, pohyb, polohu a pád. Dále navrhnout software pro příjem a analýzu dat se zaměřením na alarmy pro tepovou, dechovou frekvenci a teplotu.
|
|
|
Měření tělesné teploty v přednemocniční péči
DEJMEK, Michal
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření tělesné teploty (dále TT) v přednemocniční neodkladné péči (dále PNP). Teoretická část se zaměřuje na fyziologii termoregulace, na tvorbu tepla v těle, na jeho výdej a na řízení TT. Dále se zabývá měřením TT, její klasifikací, místy pro měření a popisem jednotlivých druhů teploměrů. Závěr teoretické části práce je zaměřen na patologické stavy spojené s TT, s nimiž se můžeme setkat v PNP. Jednotlivé stavy jsou rozebrány od patofyziologie až po léčbu. Empirická část je rozdělená na dvě části. V první jsou porovnávány dva teploměry a to, jak se od sebe liší v naměřených hodnotách, dále jsou výsledky statisticky porovnány. Výzkumný soubor tvořili náhodní pacienti v PNP. Ve druhé části výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu na základě polostrukturovaných rozhovorů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké možnosti měření TT mají zdravotničtí záchranáři (dále ZZ) v sanitních vozech. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají ZZ s monitorací TT v PNP. Výzkumný vzorek tvořilo 5 profesionálních ZZ z Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá a je zřejmé, že je zde významný statistický rozdíl mezi použitými teploměry, jež se od sebe liší naměřenými hodnotami. Z druhé části výzkumného šetření plyne, že ZZ považují současný stav za nedostačující z toho důvodu, že nemají k dispozici teploměr s větším teplotním rozmezím. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by uvítali mít ve svých sanitních vozech teploměr, který by měl větší teplotní rozmezí.
|
|
|
Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře
ŠTĚCHOVÁ, Karolina
Tématem této bakalářské práce je Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře. Teoretická část této práce se zaměřuje na nejčastější příčiny hypotermie, fyziologické a anatomické poznatky kůže, diagnostiku hypotermie, postupy v přednemocniční neodkladné péči, kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií a na navazující intenzivní péči. V praktické části bakalářské práce byl stanoven jeden cíl a tři výzkumné otázky. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o problematice hypotermie. První výzkumná otázka se zaobírala tím, zda zdravotničtí záchranáři disponují aktuálními teoretickými znalostmi o hypotermii. Druhá výzkumná otázka se zabývala znalostmi zdravotnických záchranářů o specifikách kardiopulmonální resuscitace u pacienta s hypotermií. Třetí výzkumná otázka zkoumala povědomí zdravotnických záchranářů o navazující intenzivní péči u pacienta s hypotermií. Praktická část byla uskutečněna pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvanácti zdravotnickými záchranáři z Jihočeského kraje. Rozhovor obsahoval 23 otázek. Pro lepší orientaci byly výsledky výzkumu rozděleny do 12 kategorií. Cíl bakalářské práce byl splněn díky všem zodpovězeným výzkumným otázkám. Zdravotničtí záchranáři mají povědomí o problematice hypotermie, ale bylo by za potřebí, aby byli více informováni o specifikách farmakoterapie při kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií. Velmi kladně hodnotím zodpovězení výzkumné otázky týkající se navazující intenzivní péče. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako podklad pro vzdělávání studentů nelékařských zdravotních oborů.
|
|
|
Multifunční monitorovací pás
Dítě, Martin ; Milek, Jakub (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je na základě literární rešerše zhotovit multifunkční bezdrátový monitorovací pás, který bude schopný snímat tepovou frekvenci, dechovou frekvenci, tělesnou teplotu, pohyb, polohu a pád. Dále navrhnout software pro příjem a analýzu dat se zaměřením na alarmy pro tepovou, dechovou frekvenci a teplotu.
|
|
|
Využitelnost měření teploty povrchu těla zvířat
SOBÍŠKOVÁ, Kateřina
Cílem disertační práce bylo představit technické možnosti snímání a měření tělesné teploty a navrhnout způsob bezkontaktního měření teploty povrchu těla zvířat včetně přenosu dat do nadřazeného programového vybavení. Dílčí výsledky se mohou podílet na vytvoření automatizovaného systému řízení stáda a tím zajistit lepší sledování životní pohody zvířat. povrchové teploty v oblasti tělesného jádra, oblasti vemene a dále v oblasti oka. Z jednotlivých oblastí byly získány termogramy, někdy též označované jako termovizní snímky. Celkem proběhlo 34 měření v roce 2013 a 17 měření v roce 2014. Do pokusu byly zařazeny krávy holštýnského plemene ze střediska Petrovice. Hodnoceny byly tři různé skupiny dojnic ve dvou rozdílných stájích. V první skupině byly dojnice od druhého dne do dvou měsíců po otelení. Druhou skupinu tvořily dojnice od čtvrtého do pátého měsíce po porodu. Třetí skupina zahrnovala dojnice v sedmém až osmém měsíci po otelení. Z výsledků měření vybraných povrchových teplot bylo zjištěno, že nejvíce spolu korelují povrchová teplota tělesného jádra a povrchová teplota vemene. Při snímání povrchových teplot ovšem hrají významnou roli míra znečištění, osrstění a osvalení zvířete. Důležité jsou také technologické parametry přístroje, jeho nastavení a v neposlední řadě i emisivita povrchu. Jedním ze způsobů bezkontaktního měření povrchové teploty bylo snímání povrchových teplot pomocí termovizní kamery. Pomocí tohoto nástroje byly snímány Dalším experimentem byla možnost snímání teplot pomocí termočidla. Tento pokus probíhal v období od srpna do září 2016 v účelovém zařízení školního statku v experimentální stáji akreditované pro pokusné účely. Do pokusu byly zařazeny dvě klinicky zdravé krávy holštýnského plemene, kterým byl implantován identifikační čip a testována jeho funkčnost. Tento čip byl implantován oběma zvířatům v oblasti kořene ocasu a byl opatřen senzorem biologických funkcí, který sledoval tělesnou teplotu zvířete. Zařízení bylo uzpůsobeno pro odeslání informací pro identifikaci zvířete a informací o tělesné teplotě zvířete pomocí bezdrátového spojení se čtečkou čipů. Na základě získaných poznatků by mohl být navržen a následně ověřován jeden či více systémů, nejlépe bezkontaktního snímání tělesné teploty. Co se týče užití jiných možností snímání povrchových teplot je toto zatím ve stavu vývoje a realizace. Nevýhodou výše popsaného zařízení je, že nedokáže rozpoznat příčinu zvýšené teploty a vyžaduje zásah ošetřovatele, aniž zásah není nezbytný. Ošetřovatel nemusí rozpoznat akutní případy a může docházet k trvalému poškození zdraví či dokonce úhynu zvířete. Úkolem zařízení je nalezení způsobu bezobslužného měření teploty zvířete spojeného s jeho elektronickou identifikací, který by dokázal rozpoznat nemocná či rodící zvířata od přehřátých, který by zvířata roztřídil a vykonal opatření k zachování jejich zdraví. Vynález by měl být použitelný u širokého spektra zvířat.
|
|
|
Vybrané techniky monitorace v intenzivní péči v historickém kontextu
KNAJZLOVÁ, Petra
Diplomová práce přibližuje pohled na vývoj vybraných monitorovacích technik základních životních funkcí v historické návaznosti. Ze sledovaných veličin zahrnuje tato práce měření srdeční činnosti, krevního tlaku, tepu, dýchání a tělesné teploty u dospělých pacientů v intenzivní péči v historickém kontextu. Jedná se o teoretickou diplomovou práci, která je rozdělena do několika kapitol, které popisují historii ošetřovatelství, pohled na neodkladný stav v časovém sledu, na intenzivní péči a vývoj monitorace základních životních funkcí v intenzivní péči v historickém kontextu po současnost. V první části této historické práci jsou popsány počátky ošetřovatelství. Jeho vlastní vznik a vývoj, až pohled do dnešní doby. Prestiž povolání sestry je vytvářeno společností. Ve vedoucích postavení v medicíně dříve dominovali muži, v ošetřovatelské péči ženy. Vyvážený vztah mezi sestrou a lékařem byl a je i nyní velice důležitý. Další část je věnována vývoji intenzivní péče a současně vývoji role sestry na těchto odděleních. Historický vývoj intenzivní péče vedl k novým partnerským vztahům mezi lékařem a sestrou. Vzniklo neznámé prostředí, ve kterém bylo potřeba pečovat o pacienty v kritickém stavu. Tato nová role pro sestru vedla k navyšování kompetencí, bylo potřeba zvýšit edukační činnost, která se zaměřila na oblast intenzivní péče. Pohled na neodkladný stav popisován jako stav, při kterém je ohroženo zdraví a život postižené osoby a to bezprostředně. Tyto neodkladné stavy daly za vznik prvních intenzivních lůžek. Dále je popsán vývoj veškerých monitorovacích technik po současnost, ošetřování monitorovací techniky, ale i negativa spojená s monitorovací technikou. Diplomovou práci bude možné využít jako náhled na měnící se ošetřovatelskou péči v kontextu se změnami monitorovacích technik v intenzivní péči.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty a použití teploměrů na standardních odděleních
HALAMOVÁ, Veronika
Monitorace fyziologických funkcí patří mezi základní prvky ošetřovatelské péče. V současné době je na trhu nepřeberné množství možností, jak efektivně, rychle a neinvazivně měřit tělesnou teplotu. Pokud ale nejsou pomůcky používány správně, je značná pravděpodobnost výskytu chyb při měření a tím také dochází ke zkreslení celkového stavu pacienta. Proto má každé oddělení vypracované standardy ošetřovatelské péče, které je nutné dodržovat. Vzhledem k nařízením Evropské unie došlo k odstranění skleněných rtuťových teploměrů, které jsou považovány za nejpřesnější, co se neinvazivního měření tělesné teploty týká. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda, která proběhla formou nestandardizovaného dotazníku pro sestry pracující na odděleních chirurgického zaměření a také formou experimentu, kdy byly použity 3 různé druhy teploměrů a s nimi provedena měření u jednotlivých pacientů. Z šetření vyplynulo, že na měření tělesné teploty je pro sestry nejpřijatelnější infračervený bezkontaktní teploměr, i když mnohé z nich jsou si vědomé toho, že mohou být nepřesné a naměřené hodnoty zkreslené. Z experimentu je pak zřejmé, že je zde jasný rozdíl v jednotlivých měřeních. Výsledky tohoto šetření by mohly posloužit pro managementy nemocnic, a to hlavně jako vodítko pro nákup teploměrů na jednotlivá oddělení. Tímto by pak bylo možné dosáhnout co nejpřesnějšího měření tělesné teploty a tím také včasně odhalit počínající infekci.
|
|
|
Prevence hypotermie v perioperačním období
Miketová, Štěpánka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Perioperační hypotermie je definována jako pokles teploty tělesného jádra pod 36řC. Je spojována s nárůstem perioperačních komplikací a následně prodlouženou hospitalizací. Cílem této diplomové práce je analýza opatření, jež jsou prováděna za účelem prevence vzniku perioperační hypotermie na Ortopedické klinice jedné české nemocnice a porovnat je se současnými doporučeními American Society of PeriAnesthesia Nurses, Association of Operating Room Nurses a National Institute for Health and Care Excellence. Do studie jsem zahrnula 223 pacientů, kteří podstoupili plánovanou ortopedickou operaci a bylo jim více než 18 let. Jako metodu sběru dat jsem zvolila studium zdravotnické dokumentace. Získaná data jsem zpracovala kvantitativně. Před odjezdem na operační sál mělo doporučovanou tělesnou teplotu v rozmezí 36,5-37,5řC celkem 60,55 % pacientů. Ani u jednoho pacienta nebylo provedeno žádné opatření z hlediska prevence hypotermie. Na začátku operačního výkonu a v jeho průběhu byla tělesná teplota měřena u 22,4 % pacientů. Kromě bavlněné roušky, která byla použita u 100 % pacientů, nebylo použito žádné další teplotní opatření u 18,4 % pacientů. Termofólie byla použita u 41,7 % pacientů, průtokový ohřívač infuzí u 65 % pacientů, ohřev teplým vzduchem u 17,9 % pacientů a jednorázová deka u 16,1 % pacientů....
|
host ::
RSS.